Po každém větším dešti se může zdát, že je problém vyřešený. Jenže skutečnost je mnohem složitější.
Sucho nevzniká z jediné příčiny
Sucho není způsobeno jen tím, že málo prší. Rozhoduje kombinace tří faktorů:
- kolik naprší,
- jak je teplo,
- kolik vody dokáže zadržet půda a krajina.
Zatímco aktuální množství srážek ovlivňuje především počasí, vyšší teploty způsobené změnou klimatu zvyšují výpar a stav krajiny rozhoduje o tom, kolik vody po dešti skutečně zůstane. Právě poslední dva faktory se v oteplujícím se Česku výrazně mění.
Teplejší Česko znamená větší výpar
Česko se od 60. let výrazně oteplilo. Podle dat projektu Fakta o klimatu vzrostla průměrná teplota přibližně o 2,3 °C. Letos v červnu navíc padl absolutní rekord nejvyšší teploty naměřené na území České republiky - 41,9 °C.
Vyšší teplota znamená vyšší výpar. Proto i když množství srážek dlouhodobě nemá jednoduchý klesající trend, stejné množství deště dnes často nestačí k tomu, aby krajina zůstala stejně vlhká jako dříve.
Když konečně zaprší
Když konečně zaprší, narážíme na další problém. Českou krajinu jsme po desetiletí upravovali tak, aby vodu co nejrychleji odváděla pryč.
Velké půdní bloky
Na velkých půdních blocích se hospodaří na obrovských souvislých plochách, často v modelu intenzivního konvenčního zemědělství s vysokým využíváním chemických prostředků. Tento způsob sice umožňuje lépe ovlivňovat výnosy, zároveň ale postupně zhoršuje přirozenou strukturu půdy a snižuje množství organické hmoty. Přitom právě zdravá půda plná života dokáže zadržet mnohem více vody.
Odvodněná půda
Dalším problémem jsou meliorace. Desítky let jsme zemědělskou půdu především odvodňovali. Odhaduje se, že až polovina zemědělské půdy skrývá pod povrchem síť odvodňovacích trubek, které měly odvádět přebytečnou vodu. Přesné údaje ale stále nemáme - budovalo se často bez plánů a bez záznamů. Dnes tato neviditelná struktura často dělá víc škody než užitku, protože vodu z krajiny odvádí i v době, kdy jí máme nedostatek.
Narovnané vodní toky
Stejně tak jsme v minulosti narovnali mnoho řek a potoků, ať už kvůli zplavnění nebo získání další zemědělské půdy. Voda tak krajinou protéká mnohem rychleji a nemá čas se rozlít do okolí nebo vsáknout do půdy.
A to je zásadní problém - na naše území voda odnikud nepřitéká. Máme jen tu, která u nás naprší.
Výsledek? Při přívalových deštích voda během krátké chvíle odteče pryč. A o několik týdnů později se znovu potýkáme se suchem.
Jaká existují řešení?
Přitom existují řešení, která fungují. Zdravá a pestrá krajina dokáže vodu zadržet mnohem lépe. Pomáhají remízky, aleje, meze, mokřady, tůně, přirozenější vodní toky nebo půda bohatá na organickou hmotu. Díky nim je krajina odolnější nejen vůči suchu, ale i vůči přívalovým povodním.
Sucho není jen problém polí
Sucho ale není jen problém polí. Ve městech se dešťová voda často odvádí rovnou do kanalizace, přibývá rozpáleného betonu a ubývá stromů i stínu. Proto potřebujeme více zeleně, zelené střechy, nádrže na dešťovou vodu, vsakování dešťové vody i méně zbytečně zpevněných ploch.
Co můžeme dělat?
Řešení existují. Potřebujeme lépe hospodařit s vodou, obnovovat mokřady a drobné vodní prvky, pečovat o veřejnou zeleň, spolupracovat se zemědělci na zadržování vody v krajině a přemýšlet nad tím, kam od nás voda po dešti vlastně odtéká.
Adaptace sama nestačí
Musíme dělat dvě věci současně: přizpůsobovat krajinu i města změně klimatu a současně omezovat její příčiny. To znamená snižovat závislost na fosilních palivech, rozvíjet čistou energetiku, podporovat energetické úspory a obnovitelné zdroje.
Čím více se planeta oteplí, tím obtížnější bude zvládat sucho, vedra i přívalové deště.
Voda je politické téma
Nemůžeme rozhodnout, kdy zaprší. Můžeme ale rozhodnout, jestli vodu necháme rychle odtéct, nebo ji udržíme tam, kde ji budeme potřebovat i za několik týdnů.
A právě to je otázka politických rozhodnutí.