Svět, se kterým se nechceme smířit
Nechceme žít ve světě, kde se obavy stávají každodenní součástí reality.
Ve světě, kde se zpochybňují základní principy práva, odpovědnosti a ochrany lidského života.
Nechceme přihlížet tomu, jak se násilí relativizuje podle toho, kdo ho páchá, ani tomu, jak se utrpení druhých stává nástrojem politických nebo mocenských her.
Nechceme mlčky sledovat, jak jsou zpochybňovány země, které se brání agresi, ani jak se posouvají hranice toho, co je ještě považováno za přijatelné.
O moci, která ztrácí odpovědnost
Odmítáme svět, v němž je koncentrace moci, vlivu a zisku nadřazena lidské důstojnosti.
Svět, kde se volba zužuje na „menší zlo“, zatímco empatie, odpovědnost a solidarita jsou označovány za slabost.
Jiná cesta existuje
Věříme, že existuje jiná cesta.
Cesta, která nestojí na síle a zastrašování, ale na schopnosti vidět člověka v druhém.
Když mlčení posouvá hranice
V lidech je obrovské množství dobra.
Často ale mlčíme – ze strachu, únavy nebo pocitu, že stejně nic nezmůžeme.
Jenže právě mlčení umožňuje, aby se hranice dál posouvaly.
Hodnoty, které se nás týkají všech
To, co se dnes děje kolem nás, se netýká jen „těch druhých“.
Dotýká se hodnot, na nichž stojí naše společnost: lidskosti, empatie, sounáležitosti, radosti a vzájemného respektu.
Když se zpochybňuje hodnota lidského života, když je násilí omlouváno a oběti jsou dehumanizovány, nejde o vzdálený problém.
Jde o zásah do samotné podstaty toho, v co jsme věřili.
Smrt, kterou nelze relativizovat
Oceněná básnířka, trojnásobná matka, obyčejná občanka své země, se stala obětí smrtelného násilí.
Byla zabita, aniž by kohokoli ohrožovala.
Přesto byla její smrt okamžitě zpochybňována, relativizována a zlehčována.
Žádný zákon nemůže ospravedlnit zabití člověka, který nikoho neohrožuje.
Žádné osobní charakteristiky nemohou být polehčující okolností pro násilí.
Dehumanizace jako každodenní riziko
Děsí nás míra dehumanizace, která se šíří veřejným prostorem, zejména na sociálních sítích.
A ještě víc nás děsí, jak rychle tato logika proniká do každodenní reality – reality, v níž je pro stále více lidí těžké žít dobrý a důstojný život.
Nechceme se s tím smířit.
Tiché setkání
Proto jsme se sešli, abychom uctili památku Renee Nicole Good.
Klidné sdílení obav a bolesti je první krok.
Ve světě moci a násilí může být tou největší občanskou neposlušností prostá lidská slušnost.
Děkujeme všem, kteří přišli, i těm, kteří s námi byli alespoň na dálku.